Ale já jsa nuzák, mám jen své sny. rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy. Našlapuj lehce, neboť šlapeš po mých snech.

Říjen 2007

Audioslave - Show Me How To Live

21. října 2007 v 13:28 | SmuRf |  N1 Songs
Hodně zlej song, Audioslave ujíždej v parádním autě nějakejma prériema před policií. Vůbec Audioslave teď poslouchám docela často!

Hodně dobrej je hnedka začátek jak tam mluví ten černoch do toho rádia: This radio station was called Audioslave, in honnor of the last american heroes. For who speed means freedom of the soul. The question is not, when they gonna stop, but who's gonna stop them..


Rugby

21. října 2007 v 12:53 | SmuRf |  Takovej jako deník
Poslední článek co jsem napsal byl skoro před tejdnem....
Měl jsem chuť něco psát, ale naprosto nebylo co. Škola a po škole nic, prostě vůbec nic. Chtěl jsem sem aspoň přidat linky na pár dobrejch songů, ale přišlo mi to blbý dávat sem jen další a další písničky. Nemam ani žádný nový fotky, vždycky zapomenu nabít baterku do foťáku a stejně nevim co bych tak fotil. V blízký době ale budu muset někam vyrazit a něco dobrýho si nacvakat.

Jediný co vám chci z poslední doby napsat je něco o rugby - nevim jestli to teď někdo sledujete, ale včera zrovna skončilo mistrovství světa. Já jsem na přímej přenos jednoho zápasu narazil úplnou náhodou díky tátovi a celkově jsem odkoukal čtyři zápasy - dvě semifinále (Anglie:Francie a JAR:Argentina), zápas o bronz mezi Argentinou a Francií a včerejší velké finále JAR proti Anglii.
Tenhle sport mě opravdu ale opravdu zaujal, viděl jsem čtyři zápasy a každej z nich byl naprosto jinej. Někdy se hrálo opatrně, bez průniků a touchdownů, nebo se jen nakopávalo, někdy zas jeden tým tlačil asi 15 minut, ale unavil se a soupeř toho využil řadou rychlých průniků a skórování.Navíc rugby má fakt hodně pravidel, který jsme museli pochytávat při hře a v podstatě si je domýšlet. Rugby je opravdu tvrdá hra, ale na to jak je tvrdá, jsou hráči celkem v klidu a žádné velké bitky mimo hru nejsou. Není to jako fotbal, hokej atd. Fanoušci jiných mužstev dokonce nemají oddělené sektory na tribunách, tady prostě sedělo 60000 lidí vedle sebe a nezáleželo na tom jestli to jsou skalní příznivci toho nebo onoho týmu - všichni se přišli podívat na rugby a podpořit svůj tým - a to bez jakejchkoliv bitek....
Jeden komentátor to vyjádřil vztah rugby vs. fotbal celkem přesně:

"Zatímco fotbal je hra gentelmanů, kterou hrajou zvířata, rugby je hra zvířat, kterou hrajou gentelmani...."

Mrtvej svět

15. října 2007 v 19:19 | SmuRf |  Psycho/Povídky/Blbosti
Dneska biologický laborky max. psycho. Mikroskopy zoomujou na maximum nějakej vodnej roztok,kde by měli bejt zvířata, kterejm se říká trepky. Měli by tam běhat a my bysme je měli pozorovat pak uvěznit do "vatového vězení" a nakreslit je zatímco budou běhat v tom bězení.
Koukam na to a fakt tam běhaj nějaký malý kulatý zrůdičky. Tak jim tam hodim vatu a koukam co se bude dít. Běhali teď akorát po vatou vymezenejch cestičkách. Nakreslil jsem si jednu z nich a koukal se co se bude dít dál. Nejdřív se tam objevili asi tři úplně malinkatý kuličky. Měl jsem takovej dojem, že se spářili, ale bylo mi dost divný proč si s tim svym dítkem "kopou". Doteď nevim co to mohlo bejt....
Odešel jsem se podívat k někomu jinýmu jak mu to jde a když jsem se vrátil byl celej mikroskopickej svět mrtvej trepky pochcípali a někam všechny zmizeli. Celej ten hnusnej vato-vodovej svět byl najednou bez pohybu, bez těl, beze všeho.
Přišlo mi to jako strašný psycho, chvíli....

Paradox

15. října 2007 v 19:12 | SmuRf |  Takovej jako deník
Včera se mi na taneční už fakt ale fakt nechtělo. Je to divný, před tim jsem se tam těšil a teď se odpor, s každejma se blížícíma tanečníma, zvyšuje. Včera to bylo fakt hodně paradoxní. Na jednu stranu ty taneční byly úplně nejhorší a na druhou zase byly ze všech co zatim byly nejlepší!
Začalo to, už tim, že když jsem vycházel z baráku tak jsem měl pocit, že mam tak o číslo nebo dvě větší boty. Myslim, že jsem si to po cestě na bus nějakym způsobem vsugeroval, ale pak jsem na to naštěstí zapomněl. Jelo nás tentokrát na taneční míň, což teda beru jako plus. Menší skupinka má svý kouzlo.
Dojeli jsme nastoupili do sálu a já si chytře stoupl do první řady, abych měl dobrej start na pánskou volenku. Přišli ale nějaký cizí borci a stoupli si předemně (to je tam celkem normální), takže nakonec byla moje základní pozice ve třetí řadě. Během chvíle všichni vyrazili a nikdo v řadě holek skoro nezbyl občas sem tam jedna zapomenutá, kterou mi ale okamžitě před nosem někdo vyfoukl. Tak rezignovaně kráčim k pódiu, ke skupince kluků na které nezbyla partnerka. Stojim na kraji skupinky a ohlídnu se doprava, vidim jak směrem k nám kráčí nějaká holka. Tak se trochu leknu, stylem proboha co to bude....? Radši jsem se otočil na druhou stranu a koukal na okno. Pak se ozvalo, dovolíš a už jsme se představovali. Horror Show. Při úplně prvním kroku prvního tance jsem jí (její vinou) fakt parádně nakop, protože ještě říkám začínám pravou ty jdeš pravou dozadu a vona tam zůstala stát bez jedinýho kroku a já už prostě nemohl zastavit... Pak trapný ticho při tancování, a najednou: "Tak měli bychom konverzovat, tak budeme konverzovat ne? Co tě třeba baví ve škole?" tahle otázka mě položila, ke konci první hodiny jsem svojí partnerku rychle pustil dál při předávaný mazurce a odešel ven na vzduch.
Druhá hodina už se nesla v pohodovym rytmu, vybral jsem si schvalně plac daleko od své minulé partnerky, aby mě nějakou náhodou nemohla najít a popřípadě ještě donutit k další hodině tance a ticha. Chytil jsem fakt parádní holku, s kterou jsem si bezvadně pokecal. Bylo jí sedmnáct, ale sám bych jí tipoval tak na 15. Ale byla fakt fajn *úsměv*
Na konci dvouhodinovky jsem tedy odcházel s tím, že umím dva nové tance (blues, džajf) a bohatší o jednu horrorovou zkušenost. S kámošema jsme se tomu ještě dobře nasmáli, plus ještě dalším hrůznejm historkám, tentokrát od jinejch kámošů zase. Takovejch keců a hlášek už jsem dlouho neslyšel *výtlem*

A tím ještě celej den nekončil. Nastupujem si takhle do metra a divíme se jakej proud lidí vychází z prvního vagónu ven. Tak nastupujeme, já už jdu k sedačkám a najednou si něco uvědomim. Něco tam strašně ale fakt strašně smrdělo. Seděl tam fakt týpek - Superhuml - v triku havana co smrděl jako něco co ani neumim popsat. To byl nejhorší smrad co sem kdy cejtil. Nějaký lidi co nastupovali s námá, prošli dveřma dovnitř s úsměvem, kterej jim ale vevnitř okamžitě zamrzl a rychle se od Havana týpka klidili dál. My jsme to vydrželi jednu stanici a pak utekli do druhýho vagónu. Nebyli jsme jediný, sledovali jsme lidi na každý stanici jak zareagujou. Vždycky někdo nastoupil od humla se distancoval a na příští stanici vystoupil/přestoupil do našeho vagónu.

A to je asi tak všechno...

Contest

14. října 2007 v 12:59 | SmuRf |  Zbytek co se nikam nevešel
Čus, když to sem teď píšu připadam si jako bych byl v soutěži o nejlepší blog *výtlem*

Jde o to, že dneska na výtvarce jsem se dozvěděl o jedné internetové foto soutěži. Umístil jsem tam tři svoje fotky. Hlavní naděje dávám do At The End Of The World (viz. můj fotoblog), na tomhle blogu se to taky někde objevilo ale nechce se mi to teď hledat (je to ta fotka s tou coca-colou v trávě).
Takže kdybyste někdo náhodou chtěl tak odkaz je tu --> ODKAAAAZ

Je to fotka s plechovkou coca-coly v trávě a je to od Martina Zindulky. Za případnou podporu děkuju *mrk*

Sekty a Horoskop

10. října 2007 v 19:31 | SmuRf |  Psycho/Povídky/Blbosti
Stahuje se kolem mě kruh potulných křesťanů!!! Mám z toho hodně špatnej pocit!

Včera brigádničim pohoda, příjde ženská, že chce třtinovej cukr. Tak jí vedu k cukrům a říkam si, že je mi nějaká povědomá. Ukážu jí její cukr a vona se usměje (vtom mi dojde, že to je ta jak mi den zpátky dala brožuru o smyslu života) a začne lovit odněkaď nějaký letáky a ptá se jestli mi může nabídnout, jestli si to nechci po práci přečíst. Tak na to kouknu a tam nápis - Jé náš život řízen osudem?
Mi to přišlo už jako dost osudový jen to, že mě ta ženská našla dva dny za sebou, plus ještě dnešek ráno. Jedu busem přijedu na čerňák a už tam stojí hlouček známejch, tak se zdravíme beru noviny a jako první samozřejmě beru horoskop (viz obrázek - panna). Přečtu vztahy, zvednu hlavu - okamžitě mě napadne, o kom je řeč a zrovna vidim jak k tý naší skupince ten člověk došel. Největší panika...
Horoskop předpovídá tohle ale co já? Jen jsme si kejvli a řekli si neutrální "Čus" a tím to haslo. Sem srab


Prophecy is not Destiny
(část drsnýho citátu z anotherchance.blog.cz)

Streets closed'n opened...

8. října 2007 v 15:44 | SmuRf |  Zbytek co se nikam nevešel
Dělá se na novym designu. Takže vy co sem příjdete jako nový, nelekejte se... Pracuje se na tom!

EDIT po 30 minutách
Po strašnym štelování rámečků, aby to vypadalo k světu a líbilo se mi to je ten novej design asi konečně na světě. do záhlaví jsem dal sebe, protože přece jenom tenhle blog je o mě a o mých zájmech. Člověk by měl asi na první pohled vidět kdo na týhle stránce pracuje... Vedle mě najdete kousek textu z prvního singlu z desky Fenomén od Vypsaný Fixy. A to je asi tak vše, barevná kombinace byla vybraná čistě náhodně *mrká*

Gympl

8. října 2007 v 14:10 | SmuRf |  Filmy a knížky
Už mam taky za sebou film Gympl. Byl jsem na tom v kině asi tejden po premiéře, v sálu nás bylo celkem osm. Tři holky kolem 12-13 let, nějakej pár ve spodních řadách a my tři ze školy. Čtěte dál

Potulní Křesťani

8. října 2007 v 12:34 | SmuRf |  Takovej jako deník
Dneska to docela jde. Hraje mi Bob Marley - One love a No Woman No Cry.

Mohl jsem zůstat doma. Se totiž vyskytla příznivá konstelace předmětů a doktorů. Měli jsme mít nadesátou a pak tělák a ještě něco plus odpoledku. Já mam bejt v jednu u doktora, takže bych se po těláku musel ještě umejt abych paní doktorce nesmrděl a celkově to tak vyšlo, že sem se dnes do školy ani nepodíval. Krásně jsem si pospal. A za chvíli vyrazim za doktorkou a pak uvidim, asi pojedu na Petřín a pak se budu doma učit na zejtra.
Ale bych skoro zapomněl. Před chvílí jsem si byl pro oběd (luxusní čínský nudle), sice mi tam někde vypadla dvacka ale to jsem zjistil až doma... Po cestě tam jsem ale potkal fakt podivnou dvojku. Nějakou mladou ženskou a babičku. Ženská měla desky a v nich nějaký papíry. Oslovila mě. Sundal jsem sluchátka a slušně se optal co říkala.
Začala na mě chrlit nějaký otázky ohledně bible, a jestli si myslim, že to ještě někoho oslovuje v týhle době a že to je bezvadný mít respondenta z mladý generace. Babička se na mě jen shovívavě usmívala. Nakonec vytáhla ještě nějakou brožuru s názvem Co je smyslem života? a dala mi jí zadarmo. Asi jsem se tvářil dost zaujatě *úsměv* jako bonus mi na zadní stranu připsala svoje jméno a číslo na sebe, že jestli budu mít nějaký pochybnosti nebo otázky na víru ať jí klidně zavolam a dohodnu si s ní schůzku u nich doma třeba ještě s jejím manželem, že mi to společně všechno vysvětlí.
Rozloučil jsem se s úsměvem a rychle a bez otáčení jsem leavnul....
Tu knížečku si asi přečtu, ale fakt nemam za potřebí při svejch osobních problémech ještě navíc řešit problémy křesťanství a smyslu života. Takže asi tak....

BTW měl bych asi zase oprášit foťák, nemam co dávat ke článkům jako obrázky

Mrtvééj

6. října 2007 v 20:16 | SmuRf |  Takovej jako deník
Velice, fakt velice náročnej tejden je konečně za mnou.
Pondělí byl jedinej den, kdy jsem se nemusel na nic učit. Jinak úterý až čtvrtek byl naprostej šprtací maraton. Sem z toho pěkně nasranej, třeba takovou chemii se učim jak debil a říkám si po testu: "Napsal jsem tam toho fakt hodně a všechny otázky mam, to bude tak dvojka..." Pak test dostanu a u většiny otázek je véčko (jakože tam něco chybí) a to sem měl popsanej papír z obou stran, a nakonec mám stejně trojku... Učim se na to jak nejlíp to jde, protože vim, že na chemii sem fakt debil a stejně mam trojku. Ta stejná učitelka nás ještě zjebala v pondělí na laborkách, za náš roztok. Mělo to bejt čistě oranžový a bylo to naprosto hnědý - ale jen kvůli tomu, že v tý zkumavce bylo dole něco přiškvařenýho a hnusnýho. Ale může za to vona - vždycky nám říká ať umejem zkumavky a kontroluje to a teď někoho nezkontrolovala a reje pak do nás.....

To byla ta nasraná část tohodle článku, dobrá doba napsat tu lepší půlku *úsměv*
V neděli byla první hodina tanečních. Větší srandu jsem neviděl. Všichni v oblecích a šatech, nervozita v sále. Pak přišel náš břichatej taneční majstr a začal nám něco vykládat. Nebylo mu vůbec rozumět, akustika byla really good... Pak nám se svojí partnerkou ukázal první tanec, něco jako slow fox myslim. Je to krok dopředu levou nohou pak pravou a pak úkrok levou nohou doleva a dokročení k tý levý noze tou pravou.... Drsný co *výtlem* a to nechtějte vidět jak se tancuje Walc, kterej jsme se taky učili. Jsem z toho celkem dost okopanej, hlavně při poslednim tanci mě někdo asi pětkrát za sebou nakopl zezadu do nohy. Nemoh jsem moc sledovat kdo to byl, zrovna jsem se musel věnovat své 15leté tanečnici Elišce. Zejtra máme další hodinu, těšim se ale nechce se mi tam, všechno mě bolí...

Mimochodem už je venku new CD Vypsaný Fixy, uvažuju celkem o koupi. Přece jen 300,- nejsou zas tak moc. A když už jsme u těch peněz... Dneska mi manažer, když jsem makal řekl, že mi příští měsíc zvýší plat, pač makam z brigádníků nejlíp... Spokojenost největší!
Za ty prachy byl třeba mohl jít na koncert fixy co bude teď v tejdnu. Má to ale celkem háček, ten koncert je ve středu a jestli tam půjdu tak budu pak naprosto tuhej, a zrovna čtvrtek je ve škole nejhektičtější... Ještě uvidim, ale zase pro ten koncert mluví fakt, že to je jedinej pražskej koncert v blízký budoucnosti a zároveň křest toho new CD.

A nakonec malá rada nekalte ve školnim tejdnu, možná dvě tři pivka odpoledne proč ne, ale takový ty večerní nájezdy do hospod fakt v tejdnu moc nepodoručuju. Byl jsem s dvěmá týpkama teď ve čtvrtek a pátek nebyl zrovna růžovej den...

Sem strašně celkově unavenej a potřebuju se pořádně vyspat, navíc sem chytl fakt parádní rýmu, takže s sebou teď musim tahat kapesníky. Supr!

INFO

5. října 2007 v 19:41 | SmuRf |  Zbytek co se nikam nevešel
Zdravim,
neměl jsem v tejdnu čas ani chuť něco psát, furt jsem se musel na něco učit. Dneska relaxuju u TV a myslim, že zejtra by se tady mohlo pár lčlánků objevit a taky plánuju změnu designu. Sice jsem zatim naprosto bez nápadu, ale ten starej design už mě dost nudí..

Harry Potter a Puls od Kinga

1. října 2007 v 21:24 | SmuRf |  Filmy a knížky
Tenhle článek splňuje oba dva předpoklady týhle rubriky. Knížky a filmy. Dokonce dvě knížky a jeden film.
Jde o to, že tejden před koncem prázdnin jsem dostal strašnou chuť si znova přečíst celýho Harryho Pottera. Tak jsem vyrazil za kámoškou a půjčil si od ní celou sextalogii (doufam že tohle slovo existuje a znamená to co sem s ním chtěl vyjádřit) a začal tejden před koncem prázdnin číst. Dočet jsem všech šest knížek dá se říct přesně za měsíc, což mi příjde jako dobrej výkon na to, že jsem ani moc nespěchal.