Ale já jsa nuzák, mám jen své sny. rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy. Našlapuj lehce, neboť šlapeš po mých snech.

Únor 2008

Tonight

22. února 2008 v 20:27 | SmuRf |  Takovej jako deník
Zejtra odjíždim na tejden na hory, bude to pekelnej tejden xD Mějte se!

Život

19. února 2008 v 21:11 | SmuRf |  Muzika
"Vůně jamajského folku, proměněná na dechovou polku..."

Jasná Hvězda

18. února 2008 v 21:52 | SmuRf |  Myšlenky/Názory
Zjistil jsem, že jsem naprosto multi-žánrovej zpěvák. Tuto mojí domněnku pouze potvrzuje jedna moje hláška.
"Fakt já bych moh bejt klidně král Italskýho diska a zároveň král švédskýho disko-viking metalu!!"

The Hole - Malibu

16. února 2008 v 15:34 | SmuRf |  N1 Songs
Strašná pohoda od manželky Kurta Cobaina - Courtney Love a její kapely The Hole.


Křesťanství

14. února 2008 v 20:10 | SmuRf |  Myšlenky/Názory
Už docela dlouho přemýšlim nad úvahou o křesťanství. K tomuhle (neúvahovému a hlavně krátkému) článku mě dohnal citát, který jsem včera přečetl na jednom blogu. Autorem citátu je Friedrich Nietzsche (filozof, otec filozofického směru nazvaného Nihilismus).

Bůh je mrtvý. Bůh zůstane mrtvý. A my ho zabili!


Jde o to, že nechápu jak se mohla křesťanská víra tak strašně rozšířit a stát se (v některých dobách) hlavní hybnou mocí ve světě. Náboženství je přece spousta, proč zrovna tohle se stalo tím "hlavním"?
Jednoduše mi nejde do hlavy, jak může věc, která nemá ani reálné podklady, ovlivňovat lidi po dlouhou dobu mnoha století.
Křesťanství bylo (a je) prostě všude. Dalo se kvůli němu umřít (inkvizice), naprosto proniklo do umělecké tvorby. Mám na mysli malířství, protože sem si tak uvědomil, že většina obrazů, o kterých se učíme o výtvarce je v podstatě nábožensky zaměřená. Ať už se jedná o malé Ježíše nebo scény ze života svatořečených.



Otázka je proč?
Proč lidi tak moc věří v něco co se ani nemuselo stát? Proč věří na zázraky a nebe? Proč vůbec věří?

Proužkovaný Ponožky

13. února 2008 v 21:01 | SmuRf |  Takovej jako deník
Dnešek začal špatně.
Opravdu špatně....


Když jsem si dnes ráno vybíral ponožky, který si na sebe dneska vezmu, padlo moje oko na moje oblíbené černo-modře pruhované. Rozespale protírám oči a druhou rukou nasazuju. A co se nestalo. Levá se protrhla!!!! (Kurva!)
Sice na ní ještě je trochu tý "síťky" ale vidim to, že po dnešku si je vezmu tak jednou a poputujou do kontejneru na netříděný odpad - fakt fňuk....
Venku je hnusně, i když dva dny zpátky bylo naprostý léto. Nechápu moc matiku a ve škole je nuda. Přemejšlel jsem nad svou dosavadní školní snahou v prvním pololetí a po zralé úvaze jsem dospěl k tomu, že to bylo úplně zbytečný. Přece jenom známky za první pololetí po mně už nikdy nikdo chtít nebude. Je to trochu smutný, to vysvědčení dopadlo celkem dobře a když se teď podívám na svoje známky, který mám po dvou tejdnech druhýho pololetí, je to trochu něco jinýho....
Při životě mě drží jen to, že příští tejden začínaj jarňáky a my jedem na hory chlastat (+se tam budu učit na snowbórdu) a taky, že zejtra jsou poslední dva díly první série Prison Breaku, ve kterejch Michael Scoffield a jeho parta z PT konečně utečou z věznice Fox River! Těšim se na ty díly přesně od minulýho čtvrtka když skončil před-předposlední díl.... Teď to ještě chcem, aby se mi rychlejc stahovali LOST a zejtra mě nevyzkoušel z němčiny a život půjde zase v klidu dál....

PLAYLIST (z poslední doby): Led Zeppelin (I, III, IV), The Darkness (diskografie), Rancid (Life won't wait a And out come the wolves), Distillers (diskografie), REM (best of), Less Than Jake (nově objevenej Ska-Punk, na prvních par poslechů skvělý!)


Stairway to Heaven

13. února 2008 v 20:37 | SmuRf |  Filmy a knížky
Konečně jsem taky přelouskal knížku o asi nejzásadnější kapele blues (hard?)-rocku a to Led Zeppelin. Kniha se jmenuje Schodiště do nebe Bylo to vydaný ve stejný edici jako knížka o Nirvaně - Těžší než Nebe. Tak jsem se na to docela těšil a bylo proč. Celkově to překonalo všechny moje očekávání.... Dokonce to bylo lepší jak ta Nirvana.

Celá ta knížka byla totiž vyprávěná z pozice cestovního manažera kapely, kterej s ní jezdil celou jejíkariéru a kterej se v podstatě bral jako další regulerní člen kapely. Dokonce s bubeníkem je skoro nejlepší kámoš a pořád s ním kalí.
Ta knížka je vlastně jen jedna velká kalba. Ze začátku je sice trochu pomalejší rozjezd, když se teprv skupina dává dohromady (btw věděli jste, že to v podstatě byla superskupina z celkem už známejch, nebo aspoň zkušenejch muzikantů!) a pořádají první koncerty. Tisk je v té době (a v podstatě po celou kariéru) nemá zrovna moc v lásce, ale publikum je doslova miluje.
Hlavně v Americe, Zeppelini tam podniknou ze začátku asi tři dlouhé koncertní šňůry a až poté je skupina konečně doceněna i v domovské Británii....
Co je asi nejzajímavější na týhle knížce je, že celkově je to úplně něco jinýho než ta Nirvana. Tady jde všem členům kapely jen o čtyři věci - chlast, holky, drogy a muzika (ty první tři věci ale nikdy nesmí zastínit tu čtvrtou!). Příhody s holkama, nekonečnejma zásobama chlastu, soukromym letadlem (Starship), rybařením přímo z hotelu a šíleným bubeníkem Bonhamem jsou fakt pilířema týhle knížky!
Celá historie kapely končí ve chvíli, kdy umírá právě zmíněný bubeník na uchlastání se k smrti v domě dalšího člena kapely... Ale jak asi víte, Led Zeppelin se nedávno vrátili na pódium (Londýnské O2 Arény) a předvedli koncert jako za starých časú (Good Times Bad Times). Dokonce se spekuluje o turné, ale to už je zase jiný příběh.....

<nemůžu si pomoct, ale slovní spojení "The Song Remains The Same" mě prostě uchvacuje>

Tráva

10. února 2008 v 21:44 | SmuRf |  Myšlenky/Názory
Za moře jsi neodešla,
nejsi ani za horami.

jen ta hrstka polní trávy,
roste, roste mezi námi.

Za ty hory ptáče letí,

přes to moře vítr táhne,
ale zde tou hrstkou trávy,
ruka ruky nedosáhne.


Punktranky

7. února 2008 v 20:49 | SmuRf |  Psycho/Povídky/Blbosti
Ho ho, prohrabávám se mobilem, i když bych se měl asi učit na fyziku na zejtřek...
Našel jsem v uloženejch šablonách jednu věc, kterou jsem sem chtěl asi před tejdnem napsat, ale nějak jsem se k tomu už nedostal.
Je to samozřejmě příhoda z Alberta, kde třikrát (občas dvakrát) tejdně brigáduju. Vlastně to není příhoda, byl jsem ten den nějakej strašně dutej a hrozně otupělej. V pohodě rovnam sušenky a kolem projde "fakt drsná" punkerka s mámou. A něco hrozně dlouho vybírali z regálu.
Samozřejmě bych to nebyl já, abych si hnedka nevymyslel o čem se tak mohli bavit.


M(áma): Tak já vezmu tyhle tatranky, co ty na to?
P(unkerka): Né mami, ty fakt né. Ty sou málo punkový.
M: Tak co mam teda podle tebe vzít?
P: Zkus tyhle Punktranky, ty sou fakt hodně hustý!


Led Zeppelin - Good Times Bad Times

4. února 2008 v 20:35 | SmuRf |  N1 Songs




"Good Times Bad Times"

In the days of my youth, I was told what it means to be a man,
Now I've reached that age, I've tried to do all those things the best I can.
No matter how I try, I find my way into the same old jam.

[Chorus]
Good Times, Bad Times, you know I had my share;
When my woman left home for a brown eyed man,
Well, I still don't seem to care.

Sixteen, I fell in love with a girl as sweet as could be,
Only took a couple of days 'til she was rid of me.
She swore that she would be all mine and love me till the end,
But when I whispered in her ear, I lost another friend, oooh.

[Chorus]

I know what it means to be alone, I sure do wish I was at home.
I don't care what the neighbors say, I'm gonna love you each and every day.
You can feel the beat within my heart.
Realize, sweet babe, we ain't ever gonna part.


Edgar Allan Poe - Jáma a Kyvadlo

2. února 2008 v 22:05 | SmuRf |  Filmy a knížky
Berte to jako recenzi skvělý knížky, já to mám i teď jako povinnou četbu a myslim, že nejsem jedinej, komu se někdy něco takovýho bude hodit. Made by Smurf, klidně kopírujte pro svoje referáty atd., ale budu rád, když to sem třeba napíšete, že si to berete... ;)


Jáma a Kyvadlo

Poe, Edgar Allan: Jáma a Kyvadlo. Praha, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění 1987. 412 stran


Kniha Jáma a Kyvadlo od amerického romantika a básníka Edgara Allana Poa je sbírkou pravděpodobně nejúspěšnějších povídek autora.Celkem je jich 34.
Tématicky se dají všechny zařadit buď do hororových, nebo do detektivních a dobrodružných povídek. Ve všech se taky objevují prvky tajemna, neznáma a mystiky. Jelikož Poe byl autor z doby romantismu, vyskytují se v příbězích samozřejmě také typicky romantické hřbitovy, rozpadající se zámky, tajemná úmrtí, násilí, pohřbívání zaživa a záhadné vraždy.
Většina povídek je vyprávěna z první osoby, přičemž autor je většinou vypravěč a někdy také osoba účastnící se přímo děje. Povídka většinou začíná autorovou úvahou, která plynule přejde do samotného příběhu. Text je pak protkán různými latinskými a francouzskými citáty, které jsou většinou vysvětleny pod čarou.
Doba ve které se odehrávají povídky je různá. Někdy se jedná o středověk, někdy o dobu, kdy podle mě povídky vznikaly. Vybral jsem tři, asi nejzajímavější povídky, o kterých něco napíšu.


Photographing Season

2. února 2008 v 15:13 | SmuRf |  Zbytek co se nikam nevešel
Nastává doba, kdy budu nosit foťák s sebou asi každej (skoro každej) den. Přece jen, slunko už svítí a všechno nevypadá tak hnusně šedě. A mmj. jsem se ve škole na výtvarce přihlásil na fotografickou soutěž v Náchodě a potřebuju tak do dvou měsíců něco solidního vyfotit ;)

Sad Notes

2. února 2008 v 15:09 | SmuRf |  Myšlenky/Názory

Líbí se vám fotka?
Mně moc.... Originál jsem našel, když jsem v tejdnu prohlížel starý fotky co mám v kompu. Tahle je z Školy v Přírodě v 9. třídě.
Bohužel, autor fotky nejsem já, ale podle mne kámoš, co je zároveň i hlavním modelem - velký úmělec a pizzař Pápa.
Editace jsem už ale provedl já :)

Ok co si budeme nalhávat, chybí mi základka!
Tenhle tejden to zase nějak propuklo. Koukal jsem na starý fotky, pouštěl si Powerpointovou prezentaci o naší třídě, vzpomínal, prohrabával se peněženkou po starejch věcech.... Od tý doby už uteklo tolik času, a každej z nás je teď někde jinde.

Vyléčení

2. února 2008 v 15:01 | SmuRf |  Takovej jako deník
Zdravim zase po delší době....
Celej život a nálada fakt závisí na naprostejch maličkostech... Uplynulej tejden, byl až do čtvrtka jen mučivým čekáním na vysvědčení, nasranost z toho, že píšeme písemky těsně před vysvědčením, nevyspalost, otupělost a špatná nálada...
Na čtvrtek jsem se ale pořádně vyspal a den podle toho taky potom vypadal! Pryč bylo všechno čumění na stěny o hodinách, potřeboval jsem nějakou akci a i celej ten den proběhl v takovym akčnim duchu....
S vysvědčením jsem celkem spokojenej, mam dvě trojky (němčina, biologie), pak dvojky a takový ty východy mam všechny za jedna. Naštěstí - skoro mě totiž čekala dvojka z těláku (mimochodem - na minulym těláku jsem dvakrát skóroval, což se tak často nestává)... Já jsem se známkama spokojenej, akorát mě trochu mrzí ta trojka z němčiny.
Na další pololetí jsem ale začal pěkně blbě - moje první známky z chemie a pololetky z matiky budou buď čtyřky anebo pětky.... A to sem se na to učil :P

Celej tejden poslouchám hlavně Johnnyho Cashe (už i originál) a k tomu jsem ještě přibral, podle časopisu Filter, nejdepresivnější album v historii a to Pornography od The Cure (který budou hrát někdy teď v Praze).

Uvažuju na léto o krátkejch vlasech, ale ještě si nejsem moc jistej....
Mam chuť psát sem nějakou story - popřemejšlim...