Ale já jsa nuzák, mám jen své sny. rozprostřel jsem své sny pod tvé nohy. Našlapuj lehce, neboť šlapeš po mých snech.

Únor 2009

Limp Bizkit are Back!

25. února 2009 v 21:57 | SmuRf |  Muzika
Jestli jste to ještě neslyšeli - Limp Bizkit se vracej v plný síle ve starý sestavě i s Wesem Borlandem. Potvrdili koncerty v na Rock Am Ring a Rock Im Park a prý budou nahrávat nové CD. Doufam, že to bude v duchu starejch kousků jako Significant other nebo Hot dog.. (...) a ne jako to úplně poslední The Unquestionable Truth Part 1... A když už jsme u toho, tak by se tahle parta kolem Freda mohla taky zas jednou ukázat v Praze, když jsem jel ještě v Linkin Park vlně, když tu byly naposledy...


Anyway, Anyhow, Anywwhere

25. února 2009 v 21:37 | SmuRf |  Takovej jako deník
Ok, ok ja vim sliboval jsem, že bude psát ale stejně furt nic nepíšu....
Už mě to nějak neláká jako v minulém roce (dvou?).

Času na to taky není zrovna moc, do školy je v podstatě na každej druhej den něco (nejhorší jsou samozřejmě pondělky do pěti s největší náloží písemek každej druhej tejden...), do toho už se konečně dostávám na konec kompletních Přátel, dokoukával jsem Prison Break, průběžně sledoval Big Bang Theory (doporučuju, lepší jak IT Crowd), zkoukl pár filmů (Futurama 4 - docela v pohodě, jen trochu málo joků. Requiem za Sen - dost naturalistickej film o drogách, hodně depresivní, prolínající se osudy pár lidí a všechno nakonec skončí nějhůř jak může. Strach a hnus a Las Vegas - v hlavní roli Johnny Depp nejvíc k nepoznání, celej film s cígem na špičce u huby :D hraje novináře, kterej ještě se svým právníkem jede udělat reportáž o pouštním závodu do Vegas, v kufru auta vezou nálož drog a celej film je taková přehlídka drogovejch stavů v šílenym městě plnym kasín a divnejch lidí), rozhodl se dohnat velkou mezeru jak v povinné četbě tak i v knížkách, o kterých jsem třeba jen slyšel/jsme se o nich učili a přišlo mi, že by nebylo od věci si je přečíst (Nebe nezná vyvolených - asi po třetím přečtení na Západní Frontě Klid jsem se konečně dostal k další knížce od Remarqua, sice se to odehrává až po válce, ale příběh o automobilovém závodníkovi a holce co úmíra taky docela ušel. Další mám od Jacka Kerouaca knížku Mág a Big Sur - někde na internetu jsem už dýl našel zmínku o beat generation a teď jsem se se teprv konečně dokopal k tomu něco přečíst. Tohle je trochu něco jinýho, než jsem kdy četl, uplatňujou se tady docela metody, o kterých jsme se učili ve škole . Moc sám nvm co o těch dílech napsat, pokud o tom něco chcete vědět přečtěte si to a udělejte si na to názor sami... Pak tady mám ještě připravenýho nějakýho Hemmingwaye a hlavně Harryho Pottra poslední díl + si ještě určitě chci sehnat 1984 od George Orwella a tím bych tak výčet knížek ukončil....), do toho dělam autoškolu, která mi totálně nejde ("Ty mi kurvíš auto! Já nechci abys mi kurvil auto!") a navíc mám nejvíc nechutnou rýmu (cca látkáč a balík papíráků za den) šílenej kašel navíc skvěle podpořenej kouřením - život jde prostě báječně :D

Dobrá věc ale je, že v sobotu odjíždim na hory, kde se budu 1)učit na prkně 2)pít :) takže už se jarních prázdnin fakt nemůžu dočkat....

Tenhle článek byl napsán za zvuků Jimiho Hendrixe a The Who.....

Poem

8. února 2009 v 15:54 | SmuRf |  Zbytek co se nikam nevešel
Obecně nemam poezii moc rád, ale tahle báseň, kterou jsem našel v úvodu povídkové knihy od Stephena Kinga Policajt z knihovny a Sluneční pes, se mi docela zalíbila.


V pustině
jsem uviděl stvoření, nahé, zvířecké,
které dřepíc na zemi
drželo v rukou své srdce
a pojídalo je.

Povídam, "Je dobré, příteli?"
"Je hořké, hořké," odpovědělo,
"ale já je mám rád,
protože je hořké
a protože je to mé srdce."

(autor: Stephen Crane)